Aktuality

DPP/DPČ

5. 10. 2023

ZMĚNY, KTERÉ PLATÍ JIŽ OD 1.10.2023

1. Rozvržení pracovní doby předem

Zaměstnavatel je povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. /Z informačního vzoru MPSV vyplývá, že může být stanoveno, že si pracovní dobu zaměstnanec rozvrhuje sám./.

2. Nové informační povinnosti - zaměstnavatel je povinen zaměstnance písemně informovat o

a) názvu a sídle zaměstnavatele, je-li právnickou osobou, nebo o jménu, příjmení a adrese zaměstnavatele, je-li fyzickou osobou,

b) bližším označení sjednané práce a místa výkonu práce,

c) výměře dovolené a o způsobu určování délky dovolené,

d) době trvání a podmínkách zkušební doby, je-li sjednána,

e) postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, a o délce a běhu výpovědní doby,

f) odborném rozvoji, pokud jej zaměstnavatel zabezpečuje,

g) předpokládaném rozsahu pracovní doby za den nebo týden, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období podle § 76 odst. 3,

h) rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a o poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo,

i) odměně z dohody, o podmínkách jejího poskytování, o splatnosti a termínu výplaty odměny z dohody a o místu a způsobu vyplácení odměny z dohody,

j) kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a o označení smluvních stran těchto kolektivních smluv,

k) orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovněprávním vztahem zaměstnance, a to nejpozději ve lhůtě 7 dnů ode dne započetí výkonu práce.

Informace uvedené v písm. c) až f), h), j) a k) mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.

MPSV připravilo VZOR - Informace o obsahu právního vztahu založeného DPP a DPČ_230921 (25.73 kB)

Pokud došlo k uzavření DPP a DPČ před 1.10.2023 a práce byly zahájeny rovněž před tímto dnem, pak je zaměstnavatel povinen tyto informace poskytnout pouze na vyžádání zaměstnance, a to do 7 dnů ode dne doručení žádosti.  

3. „Možnost“ přechodu na klasický pracovní poměr v případě požadavku zaměstnance

Pokud právní vztah založený DPP či DPČ trval v předchozích 12 měsících v souhrnu u tohoto zaměstnavatele po dobu nejméně 180 dní, může zaměstnanec písemně požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel je povinen poskytnout mu nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď. Pokud pak zaměstnavatel ukončí DPP či DPČ bez uvedení důvodu, a zaměstnanec má za to, že výpověď dostal právě kvůli svého požadavku převedení na klasický pracovní poměr, může se zaměstnanec domáhat uvedení důvodu výpovědi. Důsledky si lze snadno domyslet.

4. Příplatky za práci v sobotu, neděli, státní svátky (také náhradní volno), v noci a ve ztíženém prostředí

Kompenzace - příplatky, náhradní volno atd. řeší § 115 až 118 Zákona č. 262/2006, Zákoník práce.

Je nutno upozornit na důsledky, které mohou nastat zejména u dohod, které jsou nastaveny na měsíční odměnu 10 tis. kč. V případě, že by pracovní doba připadla na víkend, svátek, noc, nebo byla vykonávána ve ztíženém prostředí, pak zaměstnanci náleží kompenzace, které znamenají navýšení odměny, což s sebou nese dopad odvodu zdravotního a sociálního pojištění z důvodu překročení limitu.

Rozpis práce je tak potřeba dopředu pečlivě plánovat a zaměstnance s ním minimálně 3 dny před začátkem prací seznámit. Je však možné rovněž dohodnout, že si práci zaměstnanec rozvrhuje sám (například v rozsahu 10 hodin týdně), přičemž se zakazuje rozvrh prací na noc, sobotu, neděli a státní svátky.

5. Digitalizace

DPP, DPČ nebo jejich změny či ukončení mohou být učiněny prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací (se souhlasem zaměstnance). Zaměstnavatel je pak povinen zaslat vyhotovení dokumentů na elektronickou adresu zaměstnance, kterou má k dispozici, nebo kterou mu zaměstnanec písemně sdělil. Doručení písemnosti zaměstnanci je nadále podmíněno tím, že zaměstnanec převzetí písemnosti potvrdí zaměstnavateli datovou zprávou, pokud tak neučiní, 15. dnem od dodání platí fikce doručení.

Zaměstnanec má právo od dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti nebo jejich změny, které jsou uzavřeny prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, odstoupit od okamžiku jejich uzavření, nejpozději však ve lhůtě 7 dnů ode dne dodání jejich vyhotovení na elektronickou adresu zaměstnance. Odstoupení musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. Odstoupení je možné, jen dokud nebylo ze strany zaměstnance započato s plněním.

Zaměstnavatel může rovněž doručovat do datové schránky zaměstnance, pokud ji má zpřístupněnou, a to i bez jeho souhlasu. Zpráva se má za doručenou ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání do datové schránky v případě, že s do ní zaměstnanec nepřihlásí.

 

ZMĚNY OD 1.1.2024 

6. Náhrada za dovolenou

Pokud zaměstnanci trval pracovně právní vztah dle DPP nepřetržitě po dobu alespoň 4 týdnů (28 kalend. dnů), pak zaměstnanci za odpracování každých 20 hodin vznikne právo na cca 1,5 hodiny dovolené. Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru. Zaměstnanci na DPP s rozsahem 300 hodin ročně tak může vzniknout nárok na 24 hodin dovolené za rok. Při nemožnosti čerpání je nárok na proplacení nevyčerpané dovolené, což může mít stejný dopad jako příplatky dle bodu 4., tj. překročení limitu pro odvod pojistného.

Výpočet: Za odpracovanou týdenní dobu (20 hodin) náleží dovolená v délce 1/52 základní výměry dovolené (4 týdny = 80 hodin), tj. 1,5384615 hodin. Za 300 odpracovaných hodin tedy náleží dovolená v délce 24 hodin po zaokrouhlení.

ZMĚNY OD 1.7.2024

7. Odvod sociálního pojištění v případě souběhu dohod u více zaměstnavatelů (souběh platí jen pro DPP, nikoliv pro DPČ!)

Pokud v případě souběhu více DPP u více zaměstnavatelů překročí příjem z DPP 40 % průměrné mzdy (tedy částku 17 500 Kč pro rok 2024), bude příjem podléhat odvodu sociálního pojištění. Stejně tak bude podléhat odvodu odměna pouze u jednoho zaměstnavatele, pokud příjem z DPP překročí 25 % průměrné mzdy, tedy částku 10 500 Kč pro rok 2024 (doteď 10 tis. Kč). Poznámka: pro účely stanovení 25 % a 40 % průměrné mzdy se vypočtená částka zaokrouhluje na pětisetkorunu směrem dolů.

Limity neplatí pro dohody o pracovní činnosti, tam odvodu podléhá již teď měsíční odměna 4000 kč a vyšší, zde se tedy nic nemění.

!!! Zaměstnavatel je povinen zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce nejpozději v den nástupu zaměstnance do zaměstnání upozornit na možný vznik povinnosti odvést pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, je-li zaměstnán na základě dohody o provedení práce v kalendářním měsíci u více zaměstnavatelů a překročí-li jeho započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce u všech zaměstnavatelů rozhodnou částku. 

!!! Zaměstnavatel, který zaměstnával zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce přede dnem účinnosti zákona (1.7.2024) a toto zaměstnání bude trvat i po účinnosti tohoto zákona, musí se přihlásit se do registru zaměstnavatelů podle § 93 zákona č. 187/2006 v novém znění nejpozději do 30 dnů.

Zaměstnavatel bude mít povinnost do 20. dne následujícího měsíce poskytovat na předepsaném formuláři informace o výdělku všech svých dohodářů (jmenovitě) na OSSZ/ČSSZ. Pokud bude dosaženo částky pro odvod pojistného z důvodu souběhu více dohod (více než 17 500 Kč), pak tuto skutečnost OSSZ/ČSSZ oznámí všem dotčeným zaměstnavatelům a tito budou muset do 30-ti dnů od oznámení odvést pojistné za zaměstnavatele ve výši 24,8 % z hrubého příjmu. Stejně tak dostane oznámení zaměstnanec přímo od OSSZ/ČSSZ s částkou, kterou má uhradit přímo na účet OSSZ/ČSSZ, přičemž se bude jednat o pojistné ve výši 7,1 % z hrubé mzdy (navýšení o 0,6 % na nemocenské pojištění, které teď zaměstnanci nehradí).

Vysoce "rizikoví" budou tedy pro zaměstnavatele dohodáři, u kterých hrozí, že budou mít souběh více dohod a zaměstnavatel nebude mít odvody pod kontrolou (nebude dopředu vědět, zda bude povinen odvést pojistné za zaměstnavatele ve výši 24,8 % či nikoliv). 

Bez problémů by pak měl být například úklid nebo údržba domu seniorem, který nikde jinde žádné další dohody nemá, nicméně ani zde se zaměstnavatel nevyhne novým měsíčním hlášením.

8. Odvod zdravotního pojištění při souběhu DPP u více zaměstnavatelů?

Otazník visí u odvodu zdravotního pojištění při souběhu dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů - zde není plánovaná žádná legislativní změna a těžko říct, zda ze stávajícího znění zákona bude plynout povinnost hradit zdravotní pojištění.

Teď jsou z odvodu ZP vyloučeny osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění. Mám za to, že vzhledem k tomu, že se mluví o souběhu příjmů u jednoho zaměstnavatele, nikoliv u více zaměstnavatelů, pak v případě, že nedojde k legislativní změně, by souběh dohod u více zaměstnavatelů odvodu zdravotního pojištění podléhat neměl. Nicméně na mém názoru nesejde. 

9. Hlášení KAŽDÉ uzavřené dohody o provedení práce (nikoliv dohody o pracovní činnosti) do registru České správy sociálního zabezpečení  

Aby bylo možné hlídat nové limity při souběhu více dohod, bude zaveden registr všech dohod o provedení práce a příjmů z nich. Registr povede okresní správa sociálního zabezpečení. 

Zaměstnavatelé budou muset včas plnit své ohlašovací povinnosti -  nástupy a ukončení dohod, dosažené příjmy do 20-ti dnů po skončení kalendářního měsíce.

Na základě toho pak bude plynout zaměstnanci a zaměstnavateli případná povinnost odvodu pojistného za uplynulý měsíc. 


ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY ODMĚŇOVÁNÍ

Výkon volené funkce nelze vykonávat na dohodu o provedení práce!!!

Výkon volené funkce předsedy družstva, člena představenstva, kontrolní komise nebo člena výboru nelze vykonávat na základě dohody o provedení práce, ani dohody o pracovní činnosti! Jedná se o volenou funkci, která je vykonávána v případě družstva dle zákona č. 90/2012 Sb., v případě SVJ dle zákona č. 89/2012 Sb. Dohoda o provedení práce je upravena zákoníkem práce a nemůže být použita na výkon volené funkce statutárního či kontrolního orgánu družstva a SVJ.

Vše o zdanění funkčních odměn v družstvu a SVJ naleznete na tomto odkaze 

Jednorázové/příležitostné činnosti

V případě, že bude chtít družstvo/SVJ někoho jednorázově odměnit, nabízí se možnost podle § 10 zákona o dani z příjmů. V případě příjmů z příležitostných činností lze získat odměnu až 30 tis. kč/rok (od r. 2024 až 50 tis. Kč/rok) bez zdanění a bez odvodu pojistného. Jedná se však opravdu o příjem z příležitostné (jednorázové) činnosti, za což není možné považovat pravidelný úklid nebo údržbu domu. Uvedená osoba rovněž nesmí vlastnit živnostenské oprávnění na výkon dané činnosti. Jako příležitostný příjem si dovedu představit například odměnu za úklid po malování, nebo pomoc s vyklizením sklepů před jejich rekonstrukcí, oprava vstupních dveří po vloupání apod.

Na tuto činnost může být sepsána velmi jednoduchá smlouva/dohoda, případně dohodnutí prací ústně. Pro doložení do účetnictví však vždy doporučuji písemnou formu – dohoda alespoň e-mailovými zprávami apod.

Pravidelné činnosti

V případě pravidelných činností se nabízí možnost odměňování dle dohody o pracovní činnosti, přičemž měsíční odměna do 3999 Kč nepodléhá odvodu zdravotního a sociálního pojištění a je omezena 1/2 týdenním úvazkem normální pracovní doby, tj. zpravidla 20 hodinami týdně. Další možností je zřízení živnostenského oprávnění. Pokud však bude daná osoba práce provádět pouze pro jednoho „zaměstnavatele“ a bude naplňovat znaky závislé činnosti, pak hrozí, že bude tento druh poměru považován za nelegální Švarcsystém a bude vedle uložení pokuty provedeno dodanění jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele.

 Očekávám tedy, že ti, kteří nebudou chtít každý měsíc zasílat přehledy za své dohodáře na OSSZ/ČSSZ a mají měsíční příjem do 3999 Kč, přejdou z režimu DPP na DPČ a naši zákonodárci vymyslí nově také registr DPČ :-). 

 

 

Minimální mzda 2023

8. 1. 2023

Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 17 300 Kč za měsíc nebo 103,80 Kč za hodinu.

Ve 2. skupině 17 900 Kč za měsíc nebo  106,50 Kč za hod.

Ve 3. skupině 19 700 Kč za měsíc nebo 117,50 Kč za hod.

Ve 4. skupině 21 800 Kč za měsíc nebo 129,80 Kč za hod.

 

Cestovní náhrady 2023

8. 1. 2023

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce („zaměstnanci v podnikatelské sféře“) nejméně ve výši:

  • 129 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
  • 196 Kč, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin,
  • 307 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí:

  • 41,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,
  • 45,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,
  • 44,10 Kč za 1 litr motorové nafty,
  • 6,00 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí:

  • u jednostopých vozidel a tříkolek nejméně 1,40 Kč,
  • u osobních silničních motorových vozidel nejméně 5,20 Kč.

Stravenkový paušál ( 70% z částky 153,- Kč ) : 107,10 Kč.

Cestovní náhrady 2022 od 20.8.2022

24. 8. 2022

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce („zaměstnanci v podnikatelské sféře“) nejméně ve výši:

  • 120 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
  • 181 Kč, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin,
  • 284 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí:

  • 44,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,
  • 51,40 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,
  • 47,10 Kč za 1 litr motorové nafty,
  • 6,00 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí:

  • u jednostopých vozidel a tříkolek nejméně 1,30 Kč,
  • u osobních silničních motorových vozidel nejméně 4,70 Kč.

Stravenkový paušál ( 70% z částky 142,- Kč ) : 99,40 Kč.

Roční zúčtování daně

17. 2. 2022

Roční zúčtování dělá váš současný zaměstnavatel vždy na začátku každého roku po skončení zdaňovacího období. Většina zaměstnavatelů provádí roční zúčtování zhruba v druhé půlce ledna, nejzazším termínem, kdy musí zúčtování zaměstnanec podepsat, je 15. února. Letos 15. února připadá na úterý, to je poslední den, kdy musíte žádost o zúčtování daně podepsat.

Mzdová účetní nejdříve vaše roční zúčtování připraví a pravděpodobně se vás zeptá, jaké slevy a odpočty můžete uplatnit, vybere od vás potvrzení o nároku na slevu či odpočet. Poté do konce února posílá zúčtování daní na finanční úřady, které vyplácí zaměstnavateli případné daňové vratky do konce března. Poté jsou tyto daňové vratky vyplaceny zaměstnancům v termínu výplaty za březen, tedy zhruba v polovině dubna.

NA JAKÉ DAŇOVÉ SLEVY MÁM NÁROK:

  • základní daňová sleva ve výši 27 840 Kč za rok 2021, není nutno nijak dokazovat, od 1. ledna 2022 došlo ke zvýšení základní daňové slevy o 3 000 Kč, v ročním zúčtování za rok 2021 se ovšem použije ještě stará výše slevy,
  • sleva na manžela/manželku ve výši 24 840 Kč za rok (dvojnásobek se ZTP/P), nutné doložit čestné prohlášení či jiný důkaz o příjmech a osobní doklad,
  • sleva na invaliditu 2 520 Kč za první a druhý stupeň, 5 040 Kč při třetím stupni, nutno doložit potvrzení o přiznání a výplatě důchodu,
  • sleva na ZTP/P ve výši 16 140 Kč za rok, nutné doložit nárok na průkaz,
  • sleva na studenta 4 020 Kč ročně, nutno doložit potvrzení o studiu,
  • školkovné ve výši až 15 200 Kč za rok 2021, nutno doložit potvrzením o zaplacení nákladů v předškolním zařízení, které vydá školka
  • daňové zvýhodnění na děti 15 204 Kč na první, 22 320 Kč na druhé, 27 840 Kč na třetí a každé další dítě, nutno doložit, že slevu neuplatňuje druhý z rodičů (čestné prohlášení, či prohlášení druhého z poplatníků potvrzený účtárnou), u zletilých dětí je nutné doložit potvrzení o studiu.

NA JAKÉ DAŇOVÉ ODPOČTY MÁM NÁROK:

  • dary a bezúplatná plnění, nutno doložit potvrzením,
  • úroky z hypotéky či úvěru ze stavebního spoření, nutno doložit potvrzením z banky či stavební spořitelny,
  • příspěvky na penzijní připojištění, nutno doložit potvrzením z banky,
  • příspěvky na životní pojištění, nutno doložit potvrzením banky,
  • členské příspěvky placené odborům, nutno dodat potvrzení o zaplacených příspěvcích,
  • úhrady za profesní zkoušky poskytující další vzdělání, nutno doložit potvrzení o zaplacených poplatcích za tyto zkoušky.

CO MUSÍM K ROČNÍMU ZÚČTOVÁNÍ DODAT?

Kromě podpisu samotného ročního zúčtování je nutné dodat i důkazy, že na danou slevu máte nárok. Slevy na dani, které vám byly vypláceny už během roku, jako například sleva na studenta, invaliditu nebo na děti, už nemusíte znovu dokazovat. K ročnímu zúčtování dokládáte jen to, co uplatňujete jednou za rok.

Pro roční zúčtování je tak nutné dodat potvrzení o výši školkovného, potvrzení o příjmech manželky a dále pak všechna potvrzení o daňových odpočtech, ty je možné uplatnit pouze jednou za rok.

Potvrzení o nároku na slevu a odpočet je nutné mzdové účetní dodat do 15. února, kdy je mezní termín pro podpis zúčtování. Pokud vám některé z potvrzení chybí, tak buďto slevu či odpočet neuplatníte, či musíte mzdové účetní říct, že nechcete provést roční zúčtování. Pak si můžete podat sami daňové přiznání do termínu 1. dubna (1. května elektronicky), a získáte tak více času pro sehnání nutných dokladů.

KDO NEMŮŽE PODEPSAT ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ DANĚ Z PŘÍJMU U ZAMĚSTNAVATELE?

Pro provedení ročního zúčtování platí celkem přísné podmínky. Může vám ho provést pouze současný zaměstnavatel, pokud jste nezaměstnaní či na mateřské/rodičovské nebo z jiného důvodu nechodíte do práce, tak roční zúčtování provádí váš poslední zaměstnavatel. Pro provedení zúčtování nesmíte mít žádné další příjmy (z podnikání, z pronájmu, z kapitálu, z dalšího zaměstnání).

Pokud jste během roku měnili zaměstnání, tak roční zúčtování vám může provést současný zaměstnavatel. Musíte ale doložit potvrzení o zdanitelných příjmech od minulého zaměstnavatele.

Kdy nemůžete roční zúčtování podepsat:

  • máte příjmy jako OSVČ (vedlejší, hlavní),
  • pracovali jste v jednom měsíci pro více zaměstnavatelů (na pracovní smlouvu, DPP, DPČ),
  • máte příjmy z pronájmu,
  • máte příjmy z kapitálu, které nebyly zdaněny srážkovou daní,
  • dostali jste odměnu členů výboru SVJ vyšší než 3 000 Kč,
  • platíte solidární daň,
  • dodaňujete zrušené životní pojištění,
  • prodali jste nemovitost a další.

 

 

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění 2022

6. 1. 2022
Sociální pojištění v roce 2022:  
Průměrná mzda 38 911 Kč
Maximální vyměřovací základ 1 867 728 Kč
Minimální měsíční záloha (hlavní činnost) 2 841 Kč
Minimální měsíční záloha (vedlejší činnost) 1 137 Kč
Minimální roční vyměřovací základ (hlavní činnost) 116 736 Kč
Minimální roční vyměřovací základ (vedlejší činnost) 46 704 Kč
Rozhodná částka pro vedlejší činnost  93 387 Kč
Minimální nemocenské 147 Kč
Zdravotní pojištění v roce 2022:  
Minimální vyměřovací základ 19 455,50 Kč
Minimální měsíční záloha 2 627 Kč

 

Cestovní náhrady 2022

6. 1. 2022

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce („zaměstnanci v podnikatelské sféře“) nejméně ve výši:

  • 99 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
  • 151 Kč, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin,
  • 237 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí:

  • 37,10 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,
  • 40,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,
  • 36,10 Kč za 1 litr motorové nafty,
  • 4,10 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí:

  • u jednostopých vozidel a tříkolek nejméně 1,30 Kč,
  • u osobních silničních motorových vozidel nejméně 4,70 Kč.

Stravenkový paušál ( 70% z částky 118,- Kč ) : 82,60 Kč.

Minimální mzda od 1.1.2022

6. 1. 2022

Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 16 200 Kč za měsíc nebo 96,40 Kč za hodinu.

Ve 2. skupině 17 900 Kč za měsíc nebo  106,50 Kč za hod.

Ve 3. skupině 19 700 Kč za měsíc nebo 117,50 Kč za hod.

Ve 4. skupině 21 800 Kč za měsíc nebo 129,80 Kč za hod.

 

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění 2021

18. 1. 2021
Sociální pojištění v roce 2021:  
Průměrná mzda 35 441 Kč
Maximální vyměřovací základ 1 704 168 Kč
Minimální měsíční záloha (hlavní činnost) 2 588 Kč
Minimální měsíční záloha (vedlejší činnost) 1 036 Kč
Minimální roční vyměřovací základ (hlavní činnost) 106 332 Kč
Minimální roční vyměřovací základ (vedlejší činnost) 42 540 Kč
Rozhodná částka pro vedlejší činnost  85 058 Kč
Minimální nemocenské 147 Kč
Zdravotní pojištění v roce 2021:  
Minimální vyměřovací základ 17 721 Kč
Minimální měsíční záloha 2 393 Kč

 

Cestovní náhrady 2021

18. 1. 2021

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce („zaměstnanci v podnikatelské sféře“) nejméně ve výši:

  • 91 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
  • 138 Kč, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin,
  • 217 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí:

  • 27,80 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,
  • 31,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,
  • 27,20 Kč za 1 litr motorové nafty,
  • 5,00 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.

Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí:

  • u jednostopých vozidel a tříkolek nejméně 1,20 Kč,
  • u osobních silničních motorových vozidel nejméně 4,40 Kč.

18. 1. 2021
Zálohy na sociální a zdravotní pojištění 2021
Sociální pojištění v roce 2021:  
Průměrná mzda 35 441 Kč
Maximální vyměřovací základ 1 704 168 Kč
Minimální měsíční záloha (hlavní činnost) 2 588 Kč
Minimální měsíční záloha (vedlejší činnost) 1 036 Kč
Minimální roční vyměřovací základ (hlavní činnost) 106 332 Kč
Minimální roční vyměřovací základ (vedlejší činnost) 42 540 Kč
Rozhodná částka pro vedlejší činnost  85 058 Kč
Minimální nemocenské 147 Kč
Zdravotní pojištění v roce 2021:  
Minimální vyměřovací základ 17 721 Kč
Minimální měsíční záloha 2 393 Kč